listopad 2024
Večer v máji ovládl Literární cenu Waltera Sernera
V pondělí 4. listopadu byly v pražském divadle Café Royal slavnostně vyhlášeny výsledky prvního ročníku Literární ceny Waltera Sernera. Celkovým vítězem soutěže, kterou vyhlásil Ústav pro studium totalitních režimů, se stal student pražského Gymnázia Budějovická David Seltenreich a jeho povídka Večer v máji.
Odborná porota z více než stovky soutěžních příspěvků vybrala čtrnáct nejlepších děl. Eseje, povídky a videa reflektovaly především témata druhé světové války, holokaustu, soužití Čechů, Němců, Židů, Romů a dalších národů ve střední Evropě, problematiku evropanství, svobody a totalitarismu, xenofobie a rasové nenávisti, stejně jako peripetie evropských dějin 20. století, smíření mezi lidmi a aktuální kontexty. "Vítězem se stal David Seltenreich, který napsal text reflektující holocaust Šoa, tu hrůzu druhé světové války, o které jsme si mysleli, že se už v těchto formách nebude nikdy opakovat," uvedl předseda poroty a garant soutěže Petr Hlaváček.
Sernerovi byla v Kadani odhalena socha
Foto: na snímku Martina Šíla je spolu s Petrem Hlaváčkem starosta města Kadaně Jan Losenický a autorka sochy Rebeka Konášová.
Přátelé, Serner žije! Včera za účasti Ústavu pro studium totalitních režimů byla v severočeské Kadani na Löschnerově náměstí odhalena socha na počest spisovatele a zakladatele hnutí Dada Waltera Sernera (1889-1942). Město Kadaň byla pro německy píšícího českého spisovatele místem přívětivým – právě zde, poté, co v roce 1908 "proletěl" u maturity na gymnáziu v Karlových Varech, o rok později složil úspěšně reparát. Serner se, bohužel, stal pro svůj židovský původ obětí nacistické totality, v roce 1942 tragicky zemřel.
"Ani dnes není svoboda samozřejmost a demokracie je křehká. Tváří v tvář ruskému, čínskému a íránskému totalitarismu říkám: Nedejme se! Sernerovi to vlastně dlužíme!" řekl při slavnostním odhalení Sernerovy sochy v Kadani za Ústav pro studium totalitních režimů ředitel Odboru výzkumu a vzdělávání doc. Petr Hlaváček.
říjen 2024
Zájem o Literární soutěž Waltera Sernera byl nečekaný!
V neděli 20. října 2024 uplynula lhůta pro zasílání povídek, esejů a videí do soutěže o Literární cenu Waltera Sernera. Nakonec jich dorazila takřka stovka, a to od žáků a studentů z různých koutů České republiky, například z Prahy, Brna, Jihlavy, Znojma, Ostravy, Chebu, Moravského Krumlova, Holešova, Opavy, Prostějova, Bruntálu, Havířova, Kadaně, Strakonic, Nymburka, Svitav či Mladé Boleslavi. "Zájem předčil všechna naše očekávání," říká nadšeně doc. Petr Hlaváček, ředitel Odboru výzkumu a vzdělávání ÚSTR a předseda poroty. A dodává: "Ozývali se nám i senioři, že by rádi měli v příštím ročníku vlastní kategorii. Tento podnět bereme v ÚSTR opravdu vážně."
Odborná porota, v níž kromě Petra Hlaváčka, historika a filosofa, zasedají spisovatelky Bianca Bellová a Kateřina Tučková, stejně jako historikové a spisovatelé Jiří Padevět a Petr Placák, se nyní intenzivně zabývá všemi zaslanými díly. Do počátku příštího týdne (29. 10.) bude vybráno deset nejkvalitnějších a nejzajímavějších prací, jejichž autoři a autorky budou pozváni na slavnostní vyhlášení výsledků. To se uskuteční v pondělí 4. listopadu 2024 od 11.00 v Theatre & Club Chic ROYAL v Praze na Královských Vinohradech.
Walter Serner v Paříži aneb Začátek konce dadaismu
Na
podzim 1920 přijíždí Walter Serner už jako československý občan do Paříže, kde
12. října navštěvuje francouzského básníka a prozaika André Bretona, pozdějšího
zakladatele a hlavního teoretika surrealismu. A především absolvuje 20. října
bouřlivou schůzku s básníkem a dramatikem Tristanem Tzarou, svým velkým
přítelem a spoluzakladatelem dadaismu. Setkání v legendárním pařížském
Café de la Closerie des Lilas ve čtvrti Montparnasse, kam chodívali například
Paul Verlaine a Guillaume Apollinaire, nedopadlo dobře: Tzara a Serner se
pohádali, došlo k rozkolu v jejich pohledu na hnutí dada a ukončili
své přátelství. Walter Serner odjel do Neapole a napsal svou fiktivní zprávu o
Druhém světovém dadaistickém kongresu v Paříži, tj. o události, která se
nikdy nekonala.
Legendární Café de la Closerie des Lilas v pařížské čtvrti Montparnasse je dodnes místem schůzek intelektuálů, spisovatelů a výtvarníků
(foto Wikimedia Commons)
Serner byl možná stejný jako vy!
Serner? To je možná i podobný příběh, jako prožíváte vy! I on byl středoškolák, gymnazista. V roce 1908 proletěl u maturity na gymnáziu v Karlových Varech a v roce 1909 pak složil reparát na gymplu v Kadani. Zkrátka prožíval podobné problémy jako i vy!
Uzávěrka se blíží!
Už zbývají pouhé dva týdny na to, abyste se všichni potenciální literáti zapojili do naší Literární ceny Waltera Sernera. Tak neváhejte, Paříž, Černínský palác nebo Café Louvre volají ...
září 2024
Památník obětem šoa v rižském Biķernieki
Od roku 1938 žil československý občan Walter Serner s manželkou Dorotheou, rovněž Židovkou, v Praze. Když v březnu 1939 okupovalo Hitlerovo nacistické Německo zbytek republiky a byl vyhlášen tzv. Protektorát Čechy a Morava, začaly také zde platit rasistické protižidovské zákony. Manželé Sernerovi se marně snažili vycestovat mimo Evropu, a sice do Šanghaje, aby si zachránili život. Bydleli tehdy v ulici V Kolkovně 5 na Starém Městě pražském, přičemž Walter pracoval jako učitel cizích jazyků.
Dne 10. srpna 1942 byli Walter a Dorothea Sernerovi deportováni z Prahy do Terezína a odtud už 20. srpna 1942 transportem Bb (Da402) do lotyšské Rigy. V transportu bylo více než tisíc českých a moravských Židů z Prahy, Brna, Českých Budějovic, Plzně a Třebíče. Všichni, včetně manželů Sernerových, byli 23. srpna 1942 "přisunuti" k vyhlazovacímu táboru Salaspils na okraji Rigy. V nedalekém borovém lese Biķernieki byli tentýž den německými nacisty brutálně zavražděni a pohřbeni do masových hrobů ve zdejší písčité půdě. Z transportu nepřežil nikdo. Fotografie jsou z lesa Biķernieki, kde se nyní nalézá památník obětem šoa čili holokaustu.
Foto: Petr Hlaváček
Kdo je Walter Serner?
Reparát Waltera Sernera
Poté, co Walter Serner propadl roku 1908 u maturitní zkoušky
na karlovarském gymnáziu, absolvoval 18. února 1909 úspěšný reparát na c. k.
státním gymnáziu v Kadani, přičemž od této "slavné" události letos uplynulo
rovných 115 let. Budova, v níž pozdější dadaista Serner předstoupil před
maturitní komisi, je dnes sídlem Střední průmyslové školy stavební a Obchodní
akademie (Komenského 562), přičemž k původní sernerovské tradici se hlásí
nedaleko ležící Gymnázium Kadaň (5. května 620). Na snímcích ze září 2024
vidíte průčelí původního gymnázia i se vchodem, jímž náš dada-maturant kdysi
hrdě vstoupil, stejně jako kliku, které se pravděpodobně dotýkal. A skutečně
měl kliku, poněvadž nejen odmaturoval, ale ve stejném roce zveřejnil i svou
prvotinu – ironický esej s názvem "Rady maturantům".
Foto: Petr Hlaváček / Karla Hlaváčková jun.
Walter Serner žije! Že nevíte, kdo byl Walter Serner?
Zveřejněno se souhlasem režisérky filmu Kateřiny Mikulcové